Krajinou Vysočiny

Pole, stromy, lesy, obloha, slunce, občas nějaká srnka, pták, či hmyzák... A já s foťákem na krku, chodím tou krajinou a můžu se jí naplno oddat. Hledám ten nejkrásnější záběr, čekám, jestli vysvitne slunce a nasvítí zříceninu hradu Rokštejn. Když už jsou všichni ostatní fotografové pryč, tak se dočkám a v zapadajícím slunci konečně dosahuji vysněných záběrů...

Foceno v červenci 2007, kdy jsem se spolu s dalšími spolužáky z Fakulty Informatiky MU účastnila týdenního Vytvarného plenéru, kde jsem v rámci fotografické skupiny mohla celé dny dokumentovat místní krajinu a architekturu.

Další fotografie z tohoto plenéru jsou k dispozici tady.